Planety patri mezi nejzajimavejsi objekty, ktere muzete na nocni obloze pozorovat. Pet z nich je viditelnych pouhym okem a kazda nabizi neco jedineho. V tomto clanku se dozvite, jak je rozpoznat, kdy je nejlepsi cas pro pozorovani a co uvidite v dalekohledu.
Planety viditelne pouhym okem
Z osmi planet nasi slunecni soustavy je pet viditelnych bez jakehokoliv vybaveni: Merkur, Venuse, Mars, Jupiter a Saturn. Tyto planety znali uz staroveci pozorovatele, kteri si vsimli, ze se na obloze pohybuji jinak nez hvezdy. Slovo planeta ostatne pochazi z reckeho "planetes", coz znamena "tulak".
Planety na rozdil od hvezd obvykle neblikaji. Jejich svetlo je stabilnejsi, protoze se na obloze jevi jako male disky, nikoli jako bodove zdroje svetla. Tento rozdil je jednim z nejjednodussich zpusobu, jak planetu odlisit od hvezdy.
Merkur
Merkur je nejblizsi planeta ke Slunci a zaroven nejobtizneji pozorovatelna. Nikdy se nevzdali od Slunce vice nez priblizne 28 stupnu, takze ho muzete videt jen kratce po zapadu nebo pred vychodem Slunce, nizko nad obzorem. Nejlepsi pozorovaci obdobi nastava behem takzvane nejvetsi elongace, kdy je Merkur nejdale od Slunce na obloze.
V Cesku je Merkur nejlepe viditelny na jare vecer nad zapadnim obzorem a na podzim rano nad vychodnim obzorem. Pro pozorovani potrebujete volny vyhled k obzoru bez prekazek.
Venuse
Venuse je po Slunci a Mesici nejjasnejsim objektem na obloze. Jeji jasnost muze dosahovat az magnitudy -4,6, coz ji cini viditelnou i za soumraku nebo za svitani. Venuse se na obloze objevuje bud jako "vecernice" (po zapadu Slunce na zapade) nebo jako "jitrenka" (pred vychodem Slunce na vychode).
V dalekohledu muzete sledovat faze Venuse podobne fazim Mesice. Tento jev poprve pozoroval Galileo Galilei v roce 1610 a stal se jednim z dulezitych dukazu pro heliocentricky model slunecni soustavy.
Mars
Mars je snadno rozpoznatelny diky sve charakteristicke oranzovocervene barve, ktera je zpusobena oxidem zelezitym na jeho povrchu. Jasnost Marsu se vyrazne meni v zavislosti na jeho vzdalenosti od Zeme. Behem opozice, kdy je Mars naproti Slunci a nejblize Zemi, muze byt jasnejsi nez Jupiter.
V dalekohledu s aperturou alespon 150 mm muzete pri dobre viditelnosti rozeznat polární cepicky Marsu a nektere povrchove utvary. Opozice Marsu nastava priblizne kazdych 26 mesicu a je nejlepsim casem pro jeho pozorovani.
Jupiter
Jupiter je nejvetsi planeta slunecni soustavy a druhy nejjasnejsi planetarni objekt na nocni obloze (po Venusi). Je snadno rozpoznatelny jako velmi jasna, stabilne svitici "hvezda" s nazloutlym odleskem.
Uz v malém dalekohledu nebo kvalitnim triedru muzete videt ctyri nejvetsi Jupiterovy mesice, takzvane galileovske mesice: Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Jejich poloha se meni z noci na noc, coz je fascinujici podivana. Ve vetsim dalekohledu (od 100 mm) jsou viditelne oblacne pasy na Jupiterove disku a pri dobre viditelnosti i slavna Velka cervena skvrna.
Foto: NASA/JPL/University of Arizona, Public Domain
Saturn
Saturn je bezpochyby nejkrasnejsi planeta pri pohledu dalekohledem. Jeho prstence jsou viditelne uz v malém dalekohledu se zvetsenim 30x a vice. Sklon prstencu se meni v prubehu Saturnova roku (priblizne 29,5 pozemskych let), takze nekdy jsou viditelne siroko otevrene a jindy temer z hrany.
Krome prstencu muzete v dalekohledu spatrit i nejvetsi Saturnuv mesic Titan, ktery je viditelny jako slaby bodek v blizkosti planety. Saturn je na obloze mene jasny nez Jupiter, ale stale snadno viditelny pouhym okem jako zlutava hvezda.
Uran a Neptun
Uran je na hranici viditelnosti pouhym okem (magnituda kolem 5,7) a za idealnich podminek ho lze spatrit bez dalekohledu, ale jeho identifikace vyzaduje presnou hvezdnou mapu. Neptun je vzdy prilis slaby pro pozorovani pouhym okem a vyzaduje alespon triedr nebo maly dalekohled.
Obe planety se v dalekohledu jevi jako male, lehce namodrale disky. Pro jejich nalezeni je nutne pouzit presne souradnice z astronomickeho kalendare nebo aplikace jako Stellarium.
- Planety hledejte vzdy v blizkosti ekliptiky, tedy pomyslne drahy Slunce po obloze
- Pro pozorovani planet je dulezitejsi stabilita atmosfery nez tma
- Sledujte astronomicke kalendare pro data opozic a konjunkci
- Jupiter a Saturn jsou nejlepe viditelne kolem opozice, kdy jsou na obloze celou noc
- Pro pozorovani detailu na planetach pouzivejte vyssi zvetseni (150x a vice)
Kde sledovat aktualni polohy planet
Pro planovani pozorovani doporucujeme sledovat aktualni polohy planet na webu Ceske astronomicke spolecnosti, ktera pravidelne publikuje mesicni prehled viditelnosti planet. Dalším uzitecnym zdrojem je aplikace Stellarium, ktera je dostupna zdarma pro pocitace i mobilni zarizeni a ukazuje presnou polohu vsech planet v realnem case.